Klášter v Ročově

Klášter, jehož budovy kostela a konventu jsou dominantou celého údolí, založil v roce 1373 Albrecht z Kolovrat pro řád augustiniánů - poustevníků s písemným schválením císaře Karla IV.
Husitské války klášter přečkal, i když upadal zejména majetkově a chátral. Během 16. století však úpadek pokračoval a největší pohromu přinesla třicetiletá válka. Roku 1631 byl Dolní Ročov napaden Sasy, klášter byl vyloupen a pobořen. Pomoc poskytli znovu Kolovratové.

V letech 1715-1718 přistavěl do průčelí kostela velikou věž a zřídil hřbitovní kapli. Roku 1731, 1740 a zejména roku 1745 přišly veliké průtrže mračen, které poškodily budovy natolik, že bylo rozhodnuto o přestavbě. Byla svěřena Kiliánu Ignáci Dietzenhoferovi a začala r.1746. Vzniklo tak architektonicky vynikající dílo, které nemá v širším regionu soupeře. Po stavitelově smrti v roce 1751 vedl práce architekt Anselmo Lurago, který stavěl budovy konventu. Práce pokračovaly pomalu a hrubá stavba byla dokončena až v roce 1765.
Roku 1950 byl klášter zrušen a přeměněn na věznici, později na kasárna. V roce 1961 zde byla zřízena dětská psychiatrická léčebna, která zde sídlila do roku 1995. Klášter byl vrácen řádu sv. Augustina, avšak v současné době jsou budovy prázdné.