Louny - Stezka Ohře

Délka trasy: 1 km

Popis trasy:

krátká procházka podél Ohře od Jiráskových mlýnů k Loutkovému divadlu, kde na třech informačních panelech najdete informace o řece Ohři, břehovém porostu a stavbách na stezce
více informací zde

Řeka Ohře

Pramení pod horou Schneeberg (754 m. n. m.), v bavorských Smrčinách. Je po Vltavě druhým největším levostranným přítokem Labe. Na území severozápadních Čech vstupuje v okrese Chomutov a vlévá se do Labe v Litoměřicích. V povodí Ohře byla vybudována řada vodních nádrží, z nichž největší jsou Skalka, Jesenice a Nechranice. Celková délka toku je 300,2 km. České jméno Ohře, stejně jako německé Eger, je odvozeno od keltského názvu Agara, což údajně znamená lososí řeka. První písemná zmínka o Ohři existuje až z devátého století našeho letopočtu, kdy Poohří obývali Slované, kteří zcela vytlačili původní keltské a částečně i germánské obyvatelstvo. V osmdesátých letech 19. stol. byly zakládány první rybářské spolky, jejichž cílem byla péče o ryby a řeku. V současné době se v rámci programu Losos 2000 provádí odstraňování překážek v toku Ohře budováním rybích přechodů a lososi se začínají pomalu vracet.

Ptactvo u řeky

Břeh řeky tvoří poměrně strmý svah orientovaný na sever, ze stromů se zde vyskytují vrby, lípy, jilmy, duby, jasany, hlohy a javory. Pod stromy je poměrně jednotvárné keřové patro, převážně bez černý, lísky, plamének a svída. V bylinném patrě převládají ruderální plevele jako kopřivy, netýkavka, kuklík městský aj. Na zemi ve skrytu keřů hnízdí některé druhy pěvců jako např. pěnice černohlavá, pěnkava obecná a slavík obecný. Nejčastěji si ptáci staví hnízda uprostřed keřů nebo na stromech. V dutinách stromů přebývají třeba špačkové nebo strakapoudi velcí. Celkem zde hnízdí 20 druhů ptáků. Řeka Ohře je také významným zimovištěm vodních ptáků.

Povodně - Řopík

Vodní stav je sledován od r. 1884, aby se předešlo případným škodám při povodních. Přístroj pro časové určení kulminace povodní (limnigraf) byl instalován v roce 1901. Podél starých schodů, zde přímo u stezky, je umístěný vodočet (hladinoměr) a je zde také zaznamenána staletá voda, která protékala městem při povodni v roce 1862.

Řopíkem je nazývána malá stavba na trase stezky. Jedná se o betonovou pěchotní pevnůstku pohraničního opevnění.