Městys Cítoliby

Rozsáhlá čtvercová náves (180 × 180 m) napovídá, že se jednalo o plánovitě založenou kolonizační vesnici patřící panovníkovi. Tento názor podporuje i nejstarší písemná zmínka o obci z roku 1325, kdy Jan Lucemburský potvrdil měšťanům Loun jejich majetky v Cítolibech. Od roku 1569 do roku 1630 patřily Cítoliby rodině Hrušků z Března, kteří zde postavili renesanční zámek, zřídili faru, školu a z Cítolib učinili centrum panství. Třicetiletá válka vesnici zpustošila. Roku 1651 koupili cítolibské panství manželé Arnošt a Markéta Blandina Schützové z Leipoldsheimu. Za jejich vlády došlo k velkému rozvoji obce (byla zde zřízena bažantnice, postaven nový kostel sv. Jakuba a přestavěn zámek, u něhož vznikla okrasná zahrada). Rod Pachtů z Rájova dokončil proměnu Cítolib v barokní rezidenci, započatou za Schützů. Arnošt Karel Pachta založil zámeckou kapelu. Zaměstnal v ní i několik hudebních skladatelů, kteří vytvořili jádro cítolibské skladatelské školy. Patří do ní Jan Janoušek, Jan Adam Gallina, Jan Nepomuk Vent, Jakub Lokaj a mnozí další. Dalším hudebním ohniskem v obci byla škola, v níž učili příslušníci rodiny Kopřivů, rovněž skladatelé. Cítolibská skladatelská škola patří mezi nejvýznamnější jevy českého hudebního klasicismu.

Roku 1797 prodal Arnošt Karel Pachta panství Cítoliby baronu Jakubu Wimmerovi, od něhož jej roku 1803 zakoupil kníže Josef Schwarzenberg. V roce 1813 byl na zámku zřízen lazaret pro raněné vojáky z bitvy u Chlumce, kterých zde zemřelo kolem 300. Roku 1879 byly Cítoliby povýšeny na městys a zároveň byla ukončena činnost zdejšího pivovaru. V rodině Schwarzenbergů zůstal cítolibský statek až do pozemkové reformy, která v Cítolibech proběhla v letech 1924 - 1925.

Od května 1976 do listopadu 1990 byly Cítoliby součástí města Louny. S účinností od října 2006 byl obci vrácen status městyse a je rovněž členem zájmového sdružení obcí Mikroregion lounské Podlesí, založeného roku 2003.