Naučná stezka: Louny - Zeměchy

Délka trasy:

stezka měří 3,12 km

Popis trasy:

• trasa začíná na nejvyšším bodě města Louny (u vodárny nad tratí) a končí 1 km od železniční stanice Jimlín
• stezka má 5 zastávek: č. 1 - Lounský vodovod, č. 2 - Podnebí, č. 3 - České středohoří, č. 4 - Ráz krajiny,
  č. 5 - Pedologie a těžba opuky
• zpět můžete pokračovat 1 km po modré turistické značce, u železniční stanice Jimlín najdete rozcestník
• 2 km po modré značce si můžete prohlédnout zámek Nový Hrad v Jimlíně
• od Nového Hradu můžete pokračovat kaštanovou alejí ke hřbitovu, dále podél hřbitovní zdi a po polní cestě směrem na západ až dojdete k silnici, po které můžete jít do Líšťan nebo do Loun
• více informací naleznete zde
  

Lounský vodovod

První zmínky o vývoji zařízení pro distribuci pitné vody v Lounech jsou ze 16. století, kdy byla na náměstí postavena renesanční kašna. Pomocí štoly byla zásobena z Červeného potoka tekoucího od Zeměch k dnešnímu loutkovému divadlu. Již v 18. stol. Louny vybudovaly první vodovodní řád, který byl později zakončen několika veřejnými kašnami. Na počátku 19. stol. a v roce 1896 vybudovalo město další vodovody. Roku 1900 byla vybudována sběrná studna, která neodpovídala požadavkům města kvalitou ani vydatností. Roku 1904 vznikla kvalitní studna naproti tehdejší městské plovárně. V letech 1932 - 1933 proběhly geologické a hydrologické výzkumy okolí, nabídlo se řešení za enormního nedostatku mísit artézskou vodu s vodou z vrtu naproti plovárně. Projekt vyústil rozšířením počtu studní na devět, a zanedlouho se připojila desátá - hlavní sběrná studna. Z ní byla voda čerpána pomocí odstředivých čerpadel do zemních nádrží a posléze do 36 m vysoké vodárenské věže, jež byla veřejnosti předána roku 1936.

Podnebí

Oblast Lounska zařazujeme podle E. Quitta do teplé klimatické oblasti T2, která je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem i podzimem, místně teplou a suchou zimou a s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

České středohoří

České středohoří je součástí podkrušnohorské oblasti. Geomorfologický celek zaujímá rozlohu 1265 km². Velká část geomorfologického celku Českého středohoří je dnes díky výskytu vzácných stepních a lesostepních společenstev a unikátnímu reliéfu chráněné krajinné oblasti (CHKO) - 1063 km². Dá se rozdělit podle řeky Labe na dva podcelky - Verneřické středohoří - pravý břeh a Milešovské středohoří - levý břeh. Na ploše Českého středohoří se rozkládá 5 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 12 přírodních re zervací a 18 přírodních památek.

Ráz krajiny

Krajina Dolního Poohří je v jarních měsících postihována vysušujícími větry, kdy dochází k větrné erozi a ornice bývá odnášena i s vysetými plodinami. Probíhá deflace (odnos zeminy) i akumulace (hromadění zeminy) podobně jako při písečných bouřích. Přirozená vegetace se zde kvůli dlouhodobému vlivu zemědělské činnosti už dlouho nevyskytuje. Pole se nejčastěji využívají k pěstování pšenice, žita, ovsa, ječmene, slunečnice, řepky a kukuřice. V této kulturní krajině se vyselektovala díky moderním herbicidům skupina rostlin, která se vyznačuje obdivuhodnou odolností a regenerační schopností, např. pýr plazivý, pcháč rolní.

Pedologie a těžba opuky

Jelikož půdy nejsou všude stejné, dělí se a kategorizují pomocí mnoha znaků. Ve zdejším okolí se převážně vyskytuje hnědá parendzina na opuce. Největší vliv na mineralogickém složení zdejší půdy má písčitý slínovec, který vznikl zpevněním usazených slínů (směs jílu a vápence) s podružnou příměsí písčitého materiálu. Tato půda se vyznačuje velkým množstvím úlomků matečné horniny ve svrchní vrstvě horizontu. Opuka, která je zdejší matečnou horninou, pochází ze spodního turonu. Starý opukový lom byl jeden z mnoha lomů na velmi kvalitní stavební kámen. Tyto lomy vznikaly podle rakousko-uherského horního zákona, který každému povoloval na vlastním pozemku lom pro vlastní potřebu (vznikla celá řada menších lomů, jejichž zbytky můžete v blízkosti této naučné stezky najít) a umožňoval svým majitelům prodej stavebního kamene (např. Kádnerův lom, který je cca 100 m jižně od tohoto stanoviště).

Naučná stezka: Louny - Lužerady

Délka trasy:

vycházková trasa měří 5,5 km

Popis trasy:

• vede severním směrem od města Loun podél řeky Ohře, celý okruh tvoří 3 zastávky
• je vhodná pro pěší i cykloturisty
• začíná pod lounskými městskými hradbami (z Mírového náměstí se na ni dostanete po schodech kolem zadního traktu radnice )
• okruh pokračuje podél řeky Ohře k Jiráskovu mlýnu a odbočuje doprava přes most Veslařů
• zastávka č. 1 - Lounská tůňka (pod oblouky inundačního, nebo-li záplavového mostu)
• zastávka č. 2 - Rozcestí u Dobroměřic (zahrádkářskou lokalitou Na Losech, cesta vede mezi poli směrem k Českému středohoří)
• zastávka č. 3 - Lužerady
• z Lužerad zpět k Lounům podél břehu řeky Ohře
• více informací k trase včetně mapy naleznete zde

Lounská tůňka

Tůňka je pozůstatkem slepého ramene řeky Ohře, voda se do tůně dostává průsakem z řeky. Vodní plocha v současné době zarůstá orobincem širolistým a úzkolistým. Břehové porosty tvoří staré topoly, vrby, osiky, jilmy a duby. Z keřů lemují tůň bez černý, brslen evropský, střemcha hroznovitá a krušina olšová. Na březích také roste zblochan vodní, lilek potměchuť, dvouzubec trojdílný, zevar vzpřímený, chmel otáčivý, rákos obecný, kopřiva dvoudomá, křehkýš vodní, kyprej vrbice a puškvorec obecný. V tůni se vyskytuje řada ryb i obojživelníků. Tůňka je využívána Českým svazem rybářů Louny k rybolovu. Lounská tůňka byla v roce 1993 registrována odborem životního prostředí MÚ Louny jako významný krajinný prvek.

Rozcestí u Dobroměřic

Pohled na Lounské středohoří, které je součástí Českého středohoří, je krajina vyhaslých vulkánů tvořených nejčastěji čedičem. Nejvýraznějšími dominantami jsou vrchy Raná (457 m.n.m.) a Oblík (509 m.n.m), vyhlášené národními přírodními rezervacemi. Původní lužní lesy byly v minulosti vykáceny, dnes cestu lemují vzrostlé hlohy a topoly s bohatým keřovým podrostem, který je vhodným úkrytem pro řadu ptáků a dalších drobných živočichů.

Lužerady

Poslední zastávka se nachází nedaleko bývalé restaurace Lužerady, která byla vyhlášeným cílem nedělních rodinných výletů. Restaurace využívala budovu schwarzenberské hájovny, kde sídlil správce okolních lesů. Výskyt lužních lesů dnes dokládá pouze místní název Lužerady. Také rozsáhlé porosty luk byly postupně přeměněny na pole. Významné jsou pouze fragmenty dubových porostů za bývalým hostincem. Na dvoře bývalého hostince rostla staletá lípa, která byla v době okupace vyvrácena větrem. Dnes jsou v okolí samoty poměrně zachovalé aleje jírovců a jasanů ztepilých.

Louny - Smolnický potok

Délka trasy:

vycházková trasa měří 2,5 km

Popis trasy:

• nachází se na turistické značené cestě (žluté) vedoucí z Loun podél zahradního města, přes Blšanský chlum do Chlumčan, podél Smolnického potoka do Brlohu a dále přes Cítoliby nebo polními cestami zpět do Loun
• má 4 zastávky: zastávka č. 1 - V Bosně, zastávka č. 2 - U Viaduktu, zastávka č. 3 - U lesa, zastávka č. 4 - Brloh
• více informací naleznete zde

V Bosně

Nacházíte se na katastrálním území obce Chlumčany, trasa z obce prochází kolem vinařství a bývalého mlýna. Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1316, kolem pol. 16. stol. v Chlumčanech stála tvrz, ke které patřil poplužní dvůr s polnostmi, loukami, mlýny s dvěma mlýnskými koly a dvěma stoupami, hora Chlum s vinicemi, rybníky, lesy a háje. Dále v té době vznikla lisovna vína se skladovacími prostory. Během času vinice za neúrodných let zanikaly a za příznivých okolností byly znovu obnovovány. Tradice chlumčanských vinohradů pokračuje dodnes. Bosna je starý místní název osady obce Chlumčany, kde jsou tři domky. Původně zde stávaly rybářské chaty panských rybářů. Pojmenování je podle polohy plné strání a svahů s potokem a bažinami, podobné krajině na Balkáně.

U Viaduktu

Smolnický potok svádí vody z oblasti Džbánu do Ohře, jehož tok s břehovými porosty je významným krajinným prvkem. Tvoří ostrůvek vegetace v intenzivně antropogenně ovlivněné krajině. Samotný tok byl v letech 1963, 1966 a 1979 upravován Státní meliorační správou Ústí nad Labem. Jednalo se o úpravu trasy, částečné opevnění břehů, stupeň v toku apod.

U lesa

V křovinatých porostech se vyskytují obecně rozšířené hlohy, růže šípkové, lísky, svídy krvavé a svída dřín. Keřové porosty jsou vhodným hnízdištěm řady druhů ptáků. Příznivé životní podmínky zde mají i drobní savci jako jsou ježek východní či veverka obecná. Za soumraku vychází na pastvu srnčí a zaječí zvěr, protože je zde dostatek vhodné potravy. V noci se objevují divoká prasata a na lov se vydávají lišky. V bylinném patře lesa se hojně vyskytuje zvonek broskvolistý.

Brloh

Místní část města Louny, 5 km jihovýchodně od Loun. Cesta nás přivede za hospodářskou usedlost č.p. 1, skládající se z obytného stavení, tří hospodářských objektů a částečně zachované ohradní zdi. Na některých budovách se uplatňují znaky selského baroka, větší část areálu pochází z 19. stol. Stezka vede kolem lesních porostů smíšených dřevin, převážně listnatých.

Louny - Stezka Ohře

Délka trasy:

vycházková trasa měří cca 1 km

Popis trasy:

• krátká procházka podél Ohře od Jiráskových mlýnů k Loutkovému divadlu, kde na třech informačních panelech najdete informace o řece Ohři, břehovém porostu a stavbách na stezce
• více informací zde

Řeka Ohře

Pramení pod horou Schneeberg (754 m. n. m.), v bavorských Smrčinách. Je po Vltavě druhým největším levostranným přítokem Labe. Na území severozápadních Čech vstupuje v okrese Chomutov a vlévá se do Labe v Litoměřicích. V povodí Ohře byla vybudována řada vodních nádrží, z nichž největší jsou Skalka, Jesenice a Nechranice. Celková délka toku je 300,2 km. České jméno Ohře, stejně jako německé Eger, je odvozeno od keltského názvu Agara, což údajně znamená lososí řeka. První písemná zmínka o Ohři existuje až z devátého století našeho letopočtu, kdy Poohří obývali Slované, kteří zcela vytlačili původní keltské a částečně i germánské obyvatelstvo. V osmdesátých letech 19. stol. byly zakládány první rybářské spolky, jejichž cílem byla péče o ryby a řeku. V současné době se v rámci programu Losos 2000 provádí odstraňování překážek v toku Ohře budováním rybích přechodů a lososi se začínají pomalu vracet.

Ptactvo u řeky

Břeh řeky tvoří poměrně strmý svah orientovaný na sever, ze stromů se zde vyskytují vrby, lípy, jilmy, duby, jasany, hlohy a javory. Pod stromy je poměrně jednotvárné keřové patro, převážně bez černý, lísky, plamének a svída. V bylinném patrě převládají ruderální plevele jako kopřivy, netýkavka, kuklík městský aj. Na zemi ve skrytu keřů hnízdí některé druhy pěvců jako např. pěnice černohlavá, pěnkava obecná a slavík obecný. Nejčastěji si ptáci staví hnízda uprostřed keřů nebo na stromech. V dutinách stromů přebývají třeba špačkové nebo strakapoudi velcí. Celkem zde hnízdí 20 druhů ptáků. Řeka Ohře je také významným zimovištěm vodních ptáků.

Povodně - Řopík

Vodní stav je sledován od r. 1884, aby se předešlo případným škodám při povodních. Přístroj pro časové určení kulminace povodní (limnigraf) byl instalován v roce 1901. Podél starých schodů, zde přímo u stezky, je umístěný vodočet (hladinoměr) a je zde také zaznamenána staletá voda, která protékala městem při povodni v roce 1862.

Řopíkem je nazývána malá stavba na trase stezky. Jedná se o betonovou pěchotní pevnůstku pohraničního opevnění.

Louny – Březno (Archeologický skanzen)

Délka trasy:

trasa měří cca 6,5 km (autobusem, vlakem, autem, na kole nebo pěšky)

Popis trasy:

• pěšky (cca 45 minut) - z lounského Mírového náměstí po žluté značce, ve směru od Postoloprt odbočit ze silnice I. třídy č. 7 do obce Březno, dále podél řeky
• autobusem (cca 10 minut), z autobusového nádraží Louny (směr Postoloprty)
• vlakem (cca 10 minut), z vlakového nádraží Louny: trať Louny – Postoloprty, vystoupíte na zastávce Březno a dále podél řeky
• autem (cca 5 minut), po silnici I. třídy č. 7 v úseku Louny – Postoloprty, dále odbočit u autobusové zastávky farma Březno severním směrem k řece
• na kole (cca 25 minut )

Březno

Přibližně kilometr východně od obce se nad pravým břehem Ohře nachází areál skanzenu rekonstruovaných pravěkých a raně středověkých staveb. Na rozdíl od jiných skanzenů v Evropě jsou zde sídlištní objekty postavené přibližně na půdorysech objevených při výzkumu této archeologické lokality Dr. Ivanou Pleinerovou. Nejstarší rekonstruovaný objekt byl původně postaven v mladší době kamenné.

Oblastní muzeum

kontakt: Pivovarská 28, Louny
tel.: +420 415 652 456

Archeologický skanzen Březno

tel.: +420 415 783 057

Otevírací doba:

květen - září	ÚT - NE	09:00 - 17:00
říjen - duben	ÚT - NE	09:00 - 16:00

Louny – Jimlín – Pravda (Pnětluky)

Délka trasy:

trasa měří 20 km

Popis trasy:

• pěšky (cca 20,5 km), z Loun (Mírové náměstí) po červeně značené trase do Zbrašína (u vodárny) odtud dále po modré až na rozcestí pod Pravdou
• autem (cca 20 min.), trasa Louny (Mírové náměstí), Jimlín, Opočno, Hřivice, Konětopy, rozcestí pod Pravdou (16,5 km), možnost parkování na návsi v Pnětlukách nebo přímo pod Pravdou
  (z Pnětluk na Domoušice na křižovatce odbočit na Solopysky).

Upozorňujeme, že místo na parkování je v lese!

• vlakem (cca 25 min.), z vlakového nádraží Louny: trať Louny – Rakovník (přes Jimlín, Opočno, Touchovice, Hřivice ) vystoupit na zastávce Konětopy a dále pěšky do Pnětluk, odtud po zelené značce asi 1,5 km až k zřícenině hradu Pravda
• na kole (cca 50 min.), trasa Louny (Mírové náměstí), Jimlín, Opočno, Hřivice, Konětopy, rozc. pod Pravdou (16,5 km)

Zeměchy

Malebná vesnička jihozápadně od Loun. Na návsi se nachází čtvercová, pozdně barokní kaple.

Jimlín

Na vrchu nad obcí se nachází Nový Hrad, původně pozdně gotický hrad z 15. století, barokně přestavěný na zámek. Má nápadnou barokní věž s cibulovou bání. Po levé straně přístupové cesty před zámkem stojí na zdobeném soklu barokní socha sv. Jana Nepomuckého, zhotovená z místního pískovce. Na ohradní zdi zahrady u domu čp. 225 při průjezdní silnici v obci se nachází další barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Na návsi stojí novorománská kaplička z 19. století. Navštívit můžete největší atraktivitu této obce, nejbližší zámek u Loun - Zámek Nový Hrad.

Zámek Nový Hrad

kontakt: Jimlín 220, 440 01 Louny
tel.: +420 415 696 216
e-mail: info@zameknovyhrad.cz, www.zameknovyhrad.cz

Otevírací doba:

duben, říjen	ÚT - PÁ	10:00 - 15:00	SO - NE	09:00 - 16:00
květen, září	ÚT - NE	10:00 - 17:00
červen, červenec, srpen	ÚT - NE	09:00 - 17:00

Opočno

Uprostřed obce se nachází jednolodní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený na základech staršího gotického kostela. Z původní gotické stavby se zachovala spodní část věže s křížovou klenbou v přízemí. Na návsi nedaleko kostela stojí na čtyřhranném soklu barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Přírodní zajímavosti: Západně od obce v zatáčce mezi Lipencem a Opočnem výchozy glaukonitického pískovce („malnický řasák“) a zkameněliny mořských organismů z období svrchní křídy.

Touchovice

Z 18. století pochází pozdně barokní čtvercová zděná kaple se stanovou střechou, postavená na návsi.

Hřivice

Na návrší nad návsí stojí na místě staršího gotického kostela, zničeného požárem, barokní jednolodní kostel sv. Jakuba. V jeho průčelí jsou vnikách plastiky sv. Prokopa a Vojtěcha. Severně od kostela stojí zvonice s hodinami.

Konětopy

Na návsi pozdně barokní kaple se zvoničkou, poblíž křížek s reliéfem Pany Marie na soklu, lidová práce. Východně od obce se tyčí kopec Bor, na němž je pravěké, archeologicky dosud neprozkoumané hradiště.

Pnětluky

Na návrší v obci se nachází pozdně barokní jednolodní kostel sv. Matouše s trojúhelníkovým štítem v západním průčelí a věžičkou nad presbytářem. Ze starší zástavby obce se dochovala jednopatrová barokní sýpka nad rybníkem, v jejímž zdivu je zřejmě ukryta stará pnětlucká tvrz. Asi 1,5 km jihovýchodně od obce Pnětluky, přístupné po zelené značce, se v lese zachovaly zříceniny hradu Pravda. Jeho počátky jsou nejasné. Z opevnění se částečně zachovala hradební zeď, hluboké příkopy, parkán a mohutný val s dělostřeleckými stanovišti v severním předhradí. Ve zdivu se dochovala torza věžovité brány a dvou obytných budov, z nichž palác s dochovaným sklepem byl situován v západním nároží.

Louny – Stříbrník (Červeňák - Ejemova chata)

Délka trasy:

trasa měří cca 2 km

Popis trasy:

• pěšky (cca 30 minut) nebo na kole (cca 15 minut)
• směrem z Loun na Dobroměřice před inundačním mostem vlevo – přes zahrádky, dále v obci Dobroměřice po staré silnici směrem na Most, za obcí (cca 1,5 km) se po pravé straně nachází přístupová cesta na Stříbrník
• ­autobusem (cca 5 min. pouze do Dobroměřic a dále pěšky), ze zastávky Louny Žižkova ul. nebo autobusového nádraží do Dobroměřic odtud dále pěšky po staré silnici směrem na Most a za obcí cca 1,5 km se po pravé straně nachází přístupová cesta na Stříbrník
• autem (cca 5 min., z Loun do Dobroměřic) odtud dále po staré silnici směrem na Most, cesta je autem přístupná až k rozhledně

Louny

Na cestě z Loun do Dobroměřic se nachází Inundační most, který patří do kategorie technických památek. Jeho 40 oblouků bylo postaveno za napoleonských válek.

Dobroměřice

Leží přibližně 2 km severně od Loun. Na návsi stojí jednolodní gotický kostel sv. Matouše s hranolovou věží přistavěnou k severní stěně lodě. Jádro stavby pochází z 2. pol. 13. stol., později byl kostel mnohokrát přestavován. Poslední úpravy proběhly r. 1907. V interiéru se ze starší stavby zachovala žebrvá klenba presbytáře a pozůstatky nástěnných maleb ze 14. stol. Nedaleko kostela seve- rozápadním směrem stojí stará škola čp. 5, datovaná klasicistní nápisovou deskou se znakem města Loun k roku 1805. Na návsi u silnice na Nečichy stojí na barokním soklu z r. 1736 pískovcová socha sv. Václava, osazená dodatečně v 19. stol. U křižovatky hlavní silnice na Bílinu s vedlejší silnicí na Lenešice je postavený pískovcový pylon starého milníku.

Stříbrník

Nabízí překrásný výhled na Louny a okolí. Na Stříbrníku se nachází Frotzelova rozhledna (vstup za poplatek) a Ejemova turistická chata, která nabízí možnost občerstvení.

Frotzelova rozhledna

tel.: +420 733 184 750
e-mail: cervenak.rozhledna@gmail.cz , www.cervenak-rozhledna.cz

Otevírací doba: duben - říjen

	ÚT - PÁ	14:00 - 18:00
	SO, NE, st. svátky	10:00 - 18:00

Louny – Peruc

Délka trasy:

trasa měří cca 22 km

Popis trasy:

• autobusem (cca 40 minut), z autobusového nádraží Louny (směr Peruc)
• vlakem (cca 30 minut), z vlakového nádraží Louny: trať Louny – Kralupy nad Vltavou (přes Chlumčany, Cítoliby, Vrbno n. Lesy)
• na kole: trasa č.1 - dlouhá cca 22 km (Louny-Černčice-Veltěže-Slavětín-Kystra-Radonice-Pátek-Stradonice-Peruc; trasa č. 2 - dlouhá cca 12 km (Louny-Černčice-Veltěže-Slavětín-Peruc)

Slavětín

8 km východně od Loun se nachází vesnice Slavětín. První zmínka o Slavětíně pochází z r. 1268, kdy ho Přemysl Otakar II. postoupil pražskému biskupství. Ve 14. stol. se dostal do rukou světské šlechty. Téměř 200 let vlastnili Slavětín Házmburkové, za nichž byla vytvořena malířská výzdoba kostela sv. Jakuba Většího. Tento jednolodní, původně románský kostel je významný zejména gotickými freskami v presbytáři. Z románské části ze 13. stol. se zachovala část zdiva lodi se šesti obloukovými okny. Ve 14. stol. byl kostel rozšířen o presbytář s hrotitými okny. Ze 2. pol. 70. let 14. stol. pocházejí malby, restaurované r. 1998, které patří k nejlépe zachovaným uceleným souborům v Čechách. Věž při západním průčelí kostela pochází z r. 1837, kostel restauroval r. 1881 J. Mocker. Vedle vstupu do kostela je hrob Konstantina Biebla. V sousedství kostela se zachoval hodnotný areál barokní fary z let 1753-1759. V jednom z vrcholů trojúhelné návsi stojí sousoší sv. Jana Nepomuckého s barokním soklem, na který byly r. 1900 osazeny plastiky J. Havla ze Slaného.

Před obcí se po pravé straně silnice směrem od Veltěž nachází osmiboká raně barokní kaple Navštívení Panny Marie. V obci se v čp. 60 narodil významný český básník Konstantin Biebl ('-1951 Praha). Na severozápadním okraji obce pod osamělou lípou poblíž železniční zastávky stojí menhir Baba, kámen ze železitého pískovce o výšce 1,9 metru.

Po předešlé telefonické domluvě možnost návštěvy agroturistické rodinné farmy pana L. Suchého s chovem mnoha druhů zvířat. Je možné rezervovat i ubytování v penzionu Hájenka se stylovou jídelnou a barem.

Agropenzion Hájenka

kontakt: Na Městečku 1, Slavětín
tel.: +420 415 677 224, +420 606 308 043,
e-mail: alsucha@volny.cz, www.agropenzion.wz.cz

Peruc

Starobylá zemědělská obec Peruc leží nad zalesněným terénním zlomem, spadajícím do širokého údolí nedaléké Ohře. Tato krajina se už dávno stala jednou z turisticky nejpřitažlivějších částí celého rozlehlého Lounska. Do podvědomí veřejnosti se Peruc zapsala především romantickou pověstí o setkání Oldřicha a Boženy. Jako první zaznamenal tuto romanci začátkem 12. století kronikář Kosmas, následovali Dalimil a Václav Hájek z Libočan. Historie zanechala v Peruci nemálo pozoruhodných památek. Návsi dominuje kostel sv. Petra a Pavla s impozantním průčelím a hodnotným vnitřním vybavením, dále se zde také dochovala zvonička (vidlák) a blíže nedatovaná kamenná boží muka. Naproti kostelu se rozkládá trojkřídlý rokokový patrový zámek . Objekt upoutá oválnou vstupní halou se schodištěm, plastikami a další výzdobou. Nejvíce vyhledávána bývá ovšem zastřešená pseudogotická Boženina studánka, kolem níž lze sestoupit k prastarému, mohutnému Oldřichovu dubu. Obvod jeho kmene je 745 cm a stáří cca 1000 let.

Muzeum české vesnice
kontakt:		Zámecká zahrada 386
tel.:		+420 722 110 784
Otevírací doba:
květen - říjen	ÚT-NE	10:00-12:00	12:30-16:30
Galerie U Plazíka				Zámecká zahrada
kontakt:		Jiráskova 37		kontakt:		Zámecká zahrada 386
tel.:		+420 605 345 804		tel.:		+420 415 697 171
e-mail:		blezekmi@centrum.cz		e-mail:		info@peruc.cz
Otevírací doba:
SO, NE, st. svátky		10:00-12:00	13:00-17:00
jinak po domluvě