Antonín Mohl

15. prosince 1859 Chlumčany – 8. ledna 1924 Rakovník

Lounsko vždy bývalo, vedle Žatecka a Úštěcka, významnou chmelařskou oblastí. Všechny chmelařské odborníky a pěstitele chmele zde zastupuje Antonín Mohl, vědec, průkopník české vědy o pěstování chmele. Narodil se v čp. 11 v Chlumčanech, vesnici sousedící s Louny. V Rakovníku vystudoval reálku a na České škole technické v Praze chemii. Zájem o zemědělství ho zavál až do Královce (Königsbergu, Kaliningradu), kde na tamní hospodářské škole studoval zemědělské obory. Po návratu do Čech působil jako chemik v několika cukrovarech. Pak složil učitelské zkoušky a od roku 1889 řídil Zimní hospodářskou školu v Lounech. V jejím čele zůstal do roku 1897. Z Loun odešel do Humpolce, kde byl tři roky ředitelem tamní lnářské školy. Na žádost chmelařů z Rakovnicka a Lounska, kterým Mohlovy organizační schopnosti scházely, se v roce 1900 vrátil do Rakovníka, kde převzal vedení Rolnicko-hospodářské školy. V Rakovníku již po zbytek života zůstal.

Období Mohlova působení v Lounech bylo významné jak pro město samotné, tak především pro české chmelařství. V zimní hospodářské škole zřídil chmelařské kurzy, které byly zdarma přístupné každému pěstiteli chmele. Na pokusných chmelnicích pěstoval 22 odrůd. V roce 1894 založil Český spolek chmelařský pro Království české. Zároveň založil časopis Chmelařské listy. Nejen ho řídil, ale svými studiemi přispíval k jeho vysoké úrovni. Mohl se stal postupně mezinárodně známým a respektovaným odborníkem. Jeho chmel byl několikrát oceněn na mezinárodních výstavách. Publikoval množství odborných studií a několik knih. Hlavním jeho dílem je spis Chmelařství, který vyšel ve dvou vydáních v letech 1897 a 1924, roku 1890 mu vyšlo Chmelařství okresu lounského. Mohl se angažoval i v politice. V letech 1903–1913 byl poslancem zemského sněmu za agrární stranu. Výtvarník Vladislav Mirvald vytvořil Mohlovi památník v podobě chmelové kotvy, umístěný v Lounech na veřejném prostranství.

Zdroj: PhDr. Bohumír Roedl