Benedikt Ried z Pístova

* kolem 1450 – 30. 10. 1534 Louny

Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších pozdně gotických stavitelů ve střední Evropě. Jeho původ, školení ani národnost nejsou známé, pravděpodobně pocházel z dolního Podunají v Rakousku. Jeho pobyt v Čechách je poprvé písemně doložený v roce 1489. Po roce 1500 se v pramenech uvádí jako královský stavitel, roku 1502 byl povýšený do šlechtického stavu. K jeho hlavním dílům patří přestavba Pražského hradu, kde projektoval mj. Vladislavský sál včetně jezdeckého schodiště a nové severní opevnění s věžemi Mihulkou a Daliborkou. Přestavěl a obnovil rovněž hrady Křivoklát, Švihov a Rábí. Z církevních staveb je důležitý jeho podíl na kostelech v Kutné Hoře, Annabergu a Lounech.

Rejtovo autorství lounského Svatého Mikuláše dokládá jednak slohový rozbor stavby, zejména její stanová střecha a důmyslná žebrová klenba, jednak písemné prameny. Dva roky po požáru města, který vypukl v březnu 1517, vyslala za Rejtem městská rada poselstvo s žádostí, aby královský architekt v Lounech postavil nový kostel, protože původní vyhořel. Rejt vedením prací pověřil svého spolupracovníka, pernštejnského stavitele Pavla z Pardubic. V roce 1524 je Rejtův pobyt v Lounech písemně doložený, když obec hradila náklady s ním spojené. Kostel byl dokončen v roce 1538. Rejt se jeho dostavby nedočkal, pochován byl v nedostavěném kostele. Lounský kronikář Pavel Mikšovic zde v poslední čtvrtině 16. století existenci stavitelova epitafu zaznamenal. Vzhledem k Rejtovu úmrtí v Lounech se v 19. století někdy nazýval Beneš Lounský. Louny se k jeho odkazu hlásí. Ve městě působí Galerie Benedikta Rejta, jedno z náměstí nese stavitelovo jméno a vévodí mu jeho socha, dílo Karla Kuneše z poloviny 80. let minulého století.

Zdroj: PhDr. Bohumír Roedl