Generál Jean Viktor Moreau

4. února 1763 Morlaix, Francie – 2. září 1813 Louny

Moreaua spojuje s Louny náhoda: jediným jeho pojítkem s městem na Ohři je fakt, že zde zemřel. Pocházel z rodiny advokáta. Také on vystudoval práva a až do roku 1792, kdy vypukla první koaliční válka (1792–1797), byl soudním úředníkem v Rennes. Během tažení téhož roku prokázal takové schopnosti, že ho roku 1793 jmenovali brigádním generálem. Rok nato už velel divizi. Během zmíněné války byl ve velitelských funkcích mimořádně úspěšný. Ve službách Francouzské republiky porazil koaliční prusko-rakouská vojska v několika bitvách. Po válce stal roku 1798 generálním inspektorem francouzské armády v Itálii a rok nato převzal její velení. Po Napoleonově státním převratu v roce 1799 se dal do jeho služeb. Jako velitel armády porazil v několika bitvách Rakušany a přispěl k tomu, že i druhá koaliční válka, uzavřená v roce 1801 mírem v Lunéville, vyzněla pro Francii vítězně. Moreauovo striktně republikánské smýšlení a jeho úspěchy na válečném poli však vyvolaly Napoleonovu nedůvěru a nevraživost. Pod záminkou smyšleného spiknutí nechal svého generála v roce 1804 zatknout. Moreau byl odsouzen do vyhnanství a odjel do Spojených států. Na jaře 1813 se vrátil do Evropy a stal se generálním pobočníkem ruského cara Alexandra I., který se s rakouským císařem a pruským králem spojil proti Napoleonovi. 27. srpna 1813 byl v bitvě u Drážďan zraněn dělostřeleckým nábojem a ještě téhož dne mu byly amputovány obě nohy. Bylo rozhodnuto přepravit ho do Čech. Noc přečkal na duchcovském zámku a 28. srpna byl přivezen do Loun. Byl ubytován v domě čp. 129 na náměstí. Zde také 2. září zemřel. Pohřbený byl v Petrohradě.

Zdroj: PhDr. Bohumír Roedl