Jan Kotěra
18. prosince 1871 Brno – 17. dubna 1923 Praha
Kotěra je s Louny spojen, podobně jako Benedikt Rejt, realizací stavby, která má své místo v dějinách české architektury. Pocházel z jazykově smíšené rodiny: Otec byl středoškolský profesor, matka Němka. Maturoval na Odborné škole stavitelské v Plzni. Od roku 1894 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde byl jedním z jeho pedagogů proslulý Otto Wagner. Po návratu do Prahy začal učit. V roce 1910 získal profesuru na speciální škole architektury při Akademii výtvarných umění. V jeho ateliéru působilo mnoho architektů, kteří se později v Čechách prosadili, mj. Otakar Novotný, autor budovy lounské pošty.
Kotěra patří k zakladatelům moderní české architektury. Od zdobného secesního stylu postupně přešel ke strohému pojetí staveb s přehlednou kompozicí a účelně využitým prostorem, podobně jako jeho vzor, americký architekt Lloyd Wright. Ke konci života se vracel ke klasicizujícímu stylu. Mezi jeho nejznámější díla patří Národní dům v Prostějově, muzeum v Hradci Králové či Právnická fakulta Karlovy univerzity v Praze.
V souvislosti s rozšířením železničních opraven, což byl největší podnik v Lounech, začal být pociťován nedostatek bytů pro drážní zaměstnance. Ředitelství státních drah proto roku 1909 oslovilo Jana Kotěru a zadalo mu vypracování projektu sídliště v prostoru jižně od hlavního nádraží. Kotěra ho pojal velkoryse, v duchu zahradního města, které v té době propagovali angličtí architekti. Navrhl sídliště o přibližně stovce dvou- až třípodlažních domů, obklopených zelení. V kolonii měl být kostel, škola, obchody, restaurace, prádelny a další služby. V roce 1911 však došly finance, v důsledku čehož se do roku 1913 realizovalo jen 55 domů a dvě prádelny. Po první světové válce byly ještě postaveny tzv. Osmidomy. Důležitou součástí fasád budov byla kombinace cihel a režného zdiva, v té době Kotěrovo poznávací znamení. Lounská „Kolonie“, jak je místními nazývána, je první aplikací teorie zahradního města v Čechách. Z Kotěrova díla je dochovaný především urbanismus sídliště. Jen nemnoho domů má ještě původní fasádu, prostor kolem budov je mnohdy znehodnocen nevkusnými přístavbami.
Zdroj: PhDr. Bohumír Roedl