Otakar Jaroš

1. srpna 1912 Louny – 8. 3. 1943 Sokolovo, Ukrajina

Budoucí hrdina SSSR se narodil v Kotěrově kolonii ve východní části Loun. Jeho otec byl zaměstnaný na dráze jako topič. V květnu 1913 se rodina odstěhovala do Mělníka, kde Otakar vyrůstal. Gymnaziální studia nedokončil, v letech 1929–1933 vystudoval Vyšší elektrotechnickou školu v Praze. Během základní vojenské služby se rozhodl, že u armády zůstane. V Trnavě absolvoval školu pro poddůstojníky, v Turnově důstojnickou školu a nakonec, v roce 1937, Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Jeho specializací byla telegrafie, proto nastoupil jako velitel telegrafní čety v Prešově. Po Mnichově byl demobilizován a krátce pracoval v Náchodě jako poštovní úředník. V srpnu 1939 ale přešel hranice do Polska. Po jeho porážce nacistickým Německem se dostal do Sovětského svazu. Nejprve byl spolu s dalšími československými vojáky internován ve sběrném táboře Suzdal. Po napadení SSSR Německem odešel v únoru 1942 do Buzuluku, kde se formovala samostatná československá jednotka. Zde byl jmenován velitelem 1. roty 1. československého samostatného praporu. Zbytek roku prošla jednotka intenzivním výcvikem, během něhož byl Jaroš povýšen na nadporučíka. Na konci ledna 1943 odjel prapor ke svému prvnímu bojovému nasazení. 3. března zaujal postavení podél řeky Mže. Zde se odehrávaly boje s 4. německou tankovou armádou, která se snažila dobýt Charkov. Jarošova rota byla pověřena obranou v předsunutém postavení ve vesnici Sokolovo jižně od Charkova. 8. března po poledni zahájila německá přesila na postavení Jarošovy roty útok. Ztráty na obou stranách byly značné. Jaroš ve večerních hodinách padl. Zbylí vojáci, kteří střetnutí přežili, se stáhli za řeku.

Jaroš byl in memoriam povýšen do hodnosti kapitána, jako prvnímu cizinci mu byl udělen titul Hrdina sovětského svazu a obdržel Leninův řád. Získal i nejvyšší československé vojenské vyznamenání – Řád bílého lva Za vítězství I. stupně. Komunistický režim Jaroše využíval ke své propagandě, důstojník však byl apolitický a vyznával masarykovské demokratické zásady. Od roku 1994 je Jaroš čestným občanem Loun, jeho jméno nese jedna ze základních škol a na rodném domě je osazena pamětní deska.

Zdroj: PhDr. Bohumír Roedl