Náměstí v proměnách

Budova nové radnice

Dnešní radnice se nachází se v budově čp. 35 na Mírovém náměstí. Od 16. století zde stával snad nejvýstavnější dům v Lounech nazývaný "U Tří lip". V 19. století sloužil jako zájezdní hostinec. Podle tradice zde v září 1813 strávil noc se svou pozdější dlouholetou přítelkyní, kněžnou Vilemínou Zaháňskou, kníže Clemens Metternich. Měsíc před tím zde byl ubytován císař František I.. V roce 1869 dům koupilo město a zřídilo v něm radnici. Na příkaz okresního úřadu a přes protesty části veřejnosti byl však dům, s odkazem na jeho špatný stav, roku 1885 zbořen. Na jeho místě byla podle plánů pražského architekta Saturnina Hellera (' - 1884) postavena v historizujícím slohu dnešní budova. V roce 1994 prošla fasáda budovy celkovou rekonstrukcí.

Budova staré radnice

V roce 1398 udělil král Václáv IV Lounům právo na zřízení vlastní radnice a měšťané krátce po té zakoupili za 108 kop grošů výstavní dům Václava z Dírné. Již v roce 1399 zde začala zasedat městská rada a dům byl postupně přestavován do podoby výstavného paláce s věží a hodinami. V polovině 16. století byla na jeho místě vystavěna nová goticko-renesanční radnice, která sloužila svému účelu téměř tři století. Chatrný stav na počátku 19. století vedl k jejímu stržení a nahrazení novou klasicistní budovou od architekta Floriána Müllera v letech 1824 až 1826. Svému účelu sloužila pouze do roku 1850, kdy byla dána k dispozici okresnímu hejtmanství. Po celkové rekonstrukci nyní budova slouží městské knihovně.

Daliborka

Nejcennějším měšťanským domem ve městě je tzv. Daliborka. Původně gotická stavba získala svůj dnešní vzhled na přelomu 16. a 17. století, kdy ji přestavěl městský radní Strachota Kocurovský. Uvnitř se dochovala velká roubená místnost, jež vznikla krátce po ničivém požáru v roce 1517. Zajímavé jsou i hluboké sklepy s unikátními gotickými portály ve tvaru maurských oblouků.Dnes zde sídlí Státní okresní archiv v Lounech, který uchovává řadu významných písemností. Mezi nejcennější patří kopiář založený ve 14. století Janem ze Žatce, sbírka středověkých listinči trojice honosně iluminovaných renesančních graduálů.

Spořitelna

Na místě dnešního bankovního ústavu stály tři gotické domy s podloubím, které v roce 1926 ustoupily první modernistické stavbě lounského náměstí. Jejich místo zaujala městská spořitelna, navržená předním českým meziválečným architektem Františkem Librou. Monumentální travertinová fasáda respektuje proporce okolní historické zástavby, průčelí zdobí sochy od Otakara Švece. Od šedesátých do poloviny osmdesátých let sloužila budova jako sídlo okresního výboru KSČ.

Pomník mistra Jana Husa

Husův pomník byl vybudován nákladem lounského Spolku pro zbudování pomníků mužům o národ český zasloužilým, ovšem jeho odhalení plánovanému původně na rok 1915 na počest 500. výročí úmrtí zabránila válka. K slavnostní instalaci došlo teprve v roce 1925. Socha stojí na vysokém žulovém leštěném podstavci, na kterémje zaznamenána i část Husova dopisu Lounským z roku 1410. Autorem pomníku je Myslbekův žák Josef Kvasnička, který zachytil Husa v typické póze kazatele.

Mariánský sloup

Nejstarší dochovaná barokní památka v Lounech pochází z roku 1673. Autorem morového sloupu je nejvýznamnější raně barokní sochař působící v Čechách Jan Jiří Bendl. Sloup se původně pravděpodobně nacházel na Pražském předměstí, ale při morové ráně, která postihla Louny v roce 1714, stál již na náměstí. Latinský chronogram zní v překladu takto: Matko boží, buď ochránkyní svých Loun. Sochu pozlatil v roce 1829 hrnčíř Mikuláš Rudl. Po vzniku republiky místní radikálové usilovali o odstranění údajného symbolu tmářství z náměstí a po jistou dobu dokonce nedaleko sochy fungovaly podzemní veřejné záchodky.