Magická místa

Panenský Týnec

Nedostavěný chrám

Nedostavěný gotický kláštěrní chrám se řadí svou uměleckou hodnotou k nejdokonalejším českým památkám. Chrám se skládá z 21 m dlouhého kněžiště, které je 9 m široké a přes 20 m vysoké. Z poměrně krátké západní třílodní části zbyly pouze jižní zeď s portálem, polovina západní zdi a základ zdí ostatních. Ze čtyř lodních pilířů byly tři zbořeny a na čtvrtém částečně spočívá zvonice, která byla postavena o mnoho let později.

Chrám v Panenském Týnci je mlčenlivou kryptou svého zakladatele - Jaroslava Plichty ze Žerotína. Ve 13. století založili na místě dnešního Panenského Týnce páni ze Žerotína nejprve kláštěr, do kterého přivedli jeptišky z kláštěra sv. Anežky v Praze. panenský týnec - magická místa V husitských dobách byl klášter zbořen, ale páni ze Žerotína jej znovu zřídili a přivedli sem z Prahy vypuzené jeptišky klarisky. Po zrušení řádu za císaře Josefa II. byl Panenský Týnec prodán ve prospěch náboženského fondu.

Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž. Měřením siderickým kyvadélkem bylo zjištěno, že duše pana Plichty ze Žerotína lpí na této stavbě dodnes a dokáže na 75% odradit kohokoliv, kdo by chtěl na místě chrámu postavit cokoliv jiného. Jakákoliv jiná stavba by totiž účinky této pozitivní zóny snižovala.

Podle Dr. Olgy Krumlovské stojí chrám v Panenském Týnci na velmi silné pozitivní zóně, která má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Pobyt na tomto místě je doporučován zejména lidem trpícím maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým, se sklony k sebevraždě. Energie vyzařující z tohoto místa posiluje obranyschopnost organismu. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy (posezení v trávě uprostřed chrámu) jsou doporučovány lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy. Na tomto místě je vhodné posedět v pohodlné pozici, položit ruce na kolena nebo do klína dlaněmi vzhůru a zpívat si nebo mručet.

Březno

Menhir "Zakletá dívka" ("Zakletá panna", "U kamene")

Kámen vysoký asi 135 cm stával původně na poli při cestě do Malnic. Podle pověsti jej kdysi odvezl z původního místa sedlák, aby si z něho udělal sedátko u svého statku. V noci se však kolem kamene sbíhali psi a žalostně vyli a proto byl sedlák nucen vrátit kámen na původní místo. Původní umístění "Zakleté dívky" vyznačovalo spolu s "Kamennou pannou" u Rakovníka přesný poledníkový směr. V minulosti se tento menhir delší dobu povaloval v příkopu okresní silnice poblíž svého původního místa a hrozilo mu zničení. V listopadu 1986 byl převezen díky Jaroslavu Helšusovi do muzea v Žatci, kde je umístěn na zahradě dodnes.

Drahomyšl

Menhir "Zakletý mnich"

U polní cesty z Drahomyšle do Strkovic asi 400 m od severního okraje obce stojí kámen "Zakletý Zakletý mnich - magická místa mnich". Původně prý stával mezi obcí Cítoliby a městem Žatec, v polích u vsi Radomyšle při křižovatce cest. Je to plochý pískovcový kámen, který vyčnívá asi 2 metry ze země. Kolují pověsti o několikerém odvezení tohoto kamene z pole a opětovném navrácení na původní místo, proto jsou pochybnosti o jeho původním umístění. Ke kameni se také váže pověst o žatecké dívce, která se zamilovala do mladého mnicha. Dívka s mnichem uprchla, ale sledoval je podezíravý převor kláštěra, který mladíka proklel. Kletba proměnila mladého mnicha v kámen. Dívka byla obviněna z čarodějnictví a ze způsobeného neštěstí. Ze strachu před mučením se údajně k činu i doznala.

Podle Ing. Pavla Kozáka do kamene přichází zemská energie a 3 složky kosmické energie. Kámen má kolem sebe půlmetrový ochranný obal. Menhir má i energetické oko, prostředek komunikace, obrazového snímání a záznamu krajiny.

Hřivčice

Menhir "Starý ukazatel cest"

U silnice z Vrbna nad Lesy do Peruce stojí v obci Hřivčice za nízkým plůtkem štíhlý pískovcový sloup s textem "Starý ukazatel cest z r. 1680. Památkový úřad v Praze". Původní umístění kamene je rozporné, bližší podrobnosti nejsou známy. Na dvou místech jsou vidět stopy po přeražení a slepení cementovou maltou. Umístění tohoto menhiru je spojováno přímkou s menhiry z Kamenného Mostu (okr. Kladno) a Dolních Chaber (Praha 8).

Klobuky

Menhir "Zkamenělý pastýř" ("Kamenný muž", "Zkamenělec", "Zkamenělý slouha", "Ke kameni")

Mezi Telcemi a Klobuky, asi 100 m východně od silnice z Telec do Klobuk, stojí na poli náš nejznámější a největší menhir (asi 3 m vysoký a 1 m široký). V okolí kamene bylo dřive 6 - 12 menších kamenů ("stádo"). Kamenný pastýř - magická místa Podle pověstí postoupí kámen za rok o krok, jako zrnko písku ke kostelu ve vsi.

Dr. Olga Krumlovská udává, že kámen vyzařuje obrovskou pozitivní energii. Doporučuje opřít se o kámen zády, hlavou se dotknout menhiru, obejmout kámen pevně rukama (dlaně musí být přitisknuty ke kameni), dívat se na oblohu nebo zavřít oči a - pokud možno - na nic nemyslet. Brzy člověk ucítí, jak do něho hlavou a zády vstupuje mírné teplo a může cítit, jakoby z něho půda pod nohama odsávala cosi tíživého, co organismus otravuje. Negativní energie se vpije zcela do země a její místo naplní pozitivní kosmická energie. Člověk potom pocítí velkou úlevu na těle i duši.

Slavětín

Menhir "Bába"

Menhir stojí na křižovatce polních cest poblíž malého rybníčku, pod osamělým stromem (lípou) nedaleko železniční zastávky Slavětín nad Ohří, na rovině rozkládající se severozápadně od obce a asi 1 km od kaple sv. Marie. Dlouho unikal pozornosti odborníků, protože do něho byl asi v 17. století dodatečně zasazen velký dvouramenný železný kříž. Dnes na svém vrcholu nese stopy po násilném odlomení tohoto kříže.

Kounov

"Kounovské kamenné řady"

Na rozhraní okresu Louny a Rakovník, mezi obcemi Kounov, Nečemice, Pnětluky a Domoušice se ve smíšeném lese nacházejí pravidelné řady menších balvanů z křemenců, křemitých pískovců a slepenců, tzv. "Kounovské kamenné řady". Kounovské řady - magická místa Existuje zde 14 téměř úplných řad, několik je částečně zachovalých. Řady měří 200 - 300 m, nejdelší má 350 metrů. V jížní části se nacházejí zbytky nejméně dvou dalších kamenných řad. Kdysi tu údajně byly i velké kameny seřazené do kruhu na způsob kromlechů a to v blízkosti dnešní 9. řady. Celý komplex se rozkládá na ploše asi 11 ha. Současný stav lokality není zřejmě již původní. Dosud se nepodařilo zjisti přesné stáří těchto řad a jejich skutečný účel. Ani archeologický výzkum v roce 1976 nepřinesl rozluštění tajemství. Existuje několik hypotéz o skutečném významu těchto řad - hříčka přírody, keltské závodiště při kultovních závodech, rozdělení políček, astronomická funkce, aj..

Kamenné řady u Kounova spolu s kamennými řadami u Nečemic a objekty na Špičáku u Klučku a Hředel leží v jedné přímce, která v zásadě odpovídá azimutu západu Slunce při letním slunovratu. V roce 1987 zde byla otevřena naučná stezka, která měří cca 2 km a má 11 zastávek. Začíná za vlakovým nádražím Mutějovice u silnice směrem na Kounov, asi 300 m západním směrem od nádraží poblíž osamělého stavení.