Kamil Linhart

Kamil Linhart, malíř, pedagog

8. ledna 1920 Louny – 19. června 2006 Louny

Linhartův stejnojmenný otec Kamil Linhart (1887–1951) byl dlouholetý ředitel lounské reálky a výborný regionální historik, žák Josefa Pekaře. Budoucí malíř Kamil Linhart v roce 1938 maturoval na ústavu, který řídil jeho otec, pak vystudoval Koedukační učitelský ústav v Lounech a za války učil na venkovských obecných školách. Největší školou pro něj samotného ale bylo tehdy setkání s lounským knihovníkem Jaroslavem Janíkem, kolem něhož se vytvořila skupina místních mladíků se zájmem o moderní umění, filosofii a literaturu. Volně k ní patřili i Zdeněk Sýkora a Vladislav Mirvald. Linhart se pokoušel o uměleckou fotografii a psal verše, o nichž si dopisoval s Vladimírem Holanem. Po válce Linhart studoval stejný obor jako Mirvald a Sýkora (sdíleli spolu na koleji jeden pokoj), tedy výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii. Stejně jako Sýkora Linhart na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity zůstal a stejně jako on zde v roce 1965 dosáhl docentury. Učil kromě toho v Ústavu pro učitelské vzdělávání na Karlově univerzitě a v letech 1952–1968 vedl malířskou skupinu Kontakt působící v Litvínově. A stejně jako Sýkora i on odešel v roce 1980 do důchodu.

Linhart se během svého života intenzívně zabýval evropskou i východní filosofií, zajímal se také o hlubinnou psychologii a kosmologii. Německou literaturu z těchto oborů mu zpřístupňovala samizdatovými překlady jeho manželka Věra, vystudovaná germanistka. Tyto zájmy se nutně odrazily i v Linhartových obrazech. Postupně přešel od realistické krajinomalby k abstrakci přírodních forem. První samostatnou výstavu měl teprve v roce 1963, roku 1968 byl zastoupený na putovní výstavě s názvem Nová citlivost, pořádanou umělci ze skupiny Křižovatka. Sám toto své období nazval lyrickou abstrakcí. Normalizační roky pro Linharta znamenaly částečné omezení tvorby a o to intenzivnější studium filosofie. Osmdesátá léta jsou naplněna prací na sérii obrazů nazvaných Limitová kompozice. Lze je pojímat jako ponor do mikrosvěta – buňky nebo třeba galaxie. Linhart byl malíř – filosof. Jeho místo v kontextu českého moderního malířství je svým způsobem solitérní, i když se nikdy neuzavíral dialogu se současnou tvorbou jiných umělců. Teprve po roce 1989 se prostřednictvím výstav a vydáním monografie dostalo jeho osobě zasloužené pozornosti. V lounském veřejném prostoru je vystavena jeho plastika Negativní hlava.

Zdroj: PhDr. Bohumír Roedl